Jedním z plánovaných projektů v Rumunsku bylo i studium krevních parazitů domácích zvířat. Z kulturního hlediska byl nejzajímavější odběr materiálu v cikánských vesnicích.Odběry krve v cikánských vesnicích s sebou vždy nesly obrovský zájem ze strany místních a o pomocníky rozhodně nebyla nouze.Odběr krve psa v jedné domácnosti, veterinární lékař ukryt pod chumlem přihlížejících.Kolega Andrei Mihalca získává anamnestická data od majitelů.Při odběrech materiálu z domácích zvířat v oblasti Dobrodgea nám pomáhala vstřícná doktorka státní veterinární správy.Některé usedlosti nepůsobily pravda luxusním dojmem, majitelé zvířat byli však vždy velmi ochotní a spolupráci naklonění.Krevní parazité byli v Rumunsku studováni rovněž u domácích oslů a koní. Zde odběr krve v oblasti delty Dunaje.Zhotovování krevních nátěrů přímo v terénu. Jednou z komplikací, která nás v "čisté" veterinární praxi běžně nepotká je nebezpečí znehodnocení (sežrání) krevního roztěru mouchami. Je proto vhodné nátěry při zasychání zakrývat nějakou ochrannou pomůckou.Odběr krve u osla v dunajské Deltě.Za divokou populací koní jsme se vydali hlouběji do dunajské Delty.K odběrům krve jsme mohli přistoupit až v momentě, kdy bylo zvíře dokonale fixováno.Manipulace a fixace divokých koní byla opravdu nebezpečnou záležitostí. Tato zvířata absolutně nejsou zvaklá na manipulaci, k jejich fixaci bylo vždy potřeba několika lidí a velké obezřetnosti.Odběr krve u jednoho z divokých koní v dunajské deltě.U domácích koní nebyly odběry krve žádný problém...Fixace jednoho z divokých koní v dunajské deltě.Individuální výběr odchycených divokých koní před odběrem vzorků.Fixace jednoho z divokých koní v dunajské deltě.Polodivocí koně volně žijící v oblasti rumunské dunajské delty jsou čas od času odchytáváni a putují na jatka (zejména do Itálie). Pro účel odběrů krve nám honáci takto pochytali pár zvířat.Fixace jednoho z divokých koní v dunajské deltě.Návrat přívozem z odběrů materiálu koní a oslů v dunajské deltě....a po ůspěšném odběru byl místy prostor i pro ekvilibristiku.Najít želvy řecké (Testudo graeca) na lokalitě Histria nečiní žádný velký problém. V období páření je dobrou metodou sednout do trávy a poslouchat, odkud člověk uslyší klepání krunýřů bojujících samců.Na břehu moře lze často nalézt opravdu zajímavé věci. Tato medůza patří naštěstí mezi ty nežahavé.Plavba po kanálech Dunaje.Plavba po kanálech Dunaje.Příprava nalovených ryb k večeři.Semtam se v kanálu objeví jeden z polodivokých koní, což je vždy krásný zážitek.Nocleh před výletem v oblasti středního ramene Dunaje v blízkosti vesnice Crisan.Pijavka Placobdella ornata patřila mezi běžné ektoparazity želv bahenních (Emys orbicularis) z jezera Sinoe.Mapa přírodní rezervace Chituc u vesničky Vadu. V záběru však není obrovská bývalá továrna za cedulí. Po pár metrech však začíná naprosto unikátní lokalita bohatá na ptáky a jinou faunu.Bez kvalitního vozového parku není kvalitního projektu...myšleno vážně, vozy zn. Dacia splňují přesně to, co se po nich na rumunských komunikacích i mimo ně chce.Ulovené ryby byly roztříděny podle druhů, drtivou většinu představovali zástupci čeledi hlaváčovitých.Zajímavý byl způsob, jakým kolegové z USAMV Cluj naváželi do terénu studenty...Večeře na břehu Černého moře nemůže nikdy chutnat špatně.Electrofishing.Radio GAGA.Velmi zajímavé muzeum místní kultury. Vesnice Visterna, oblast Dobrodgea.Pastevec shání své stádo. Oblast v okolí vesnice Visterna.Ruina hradu v okolí vesnice Visterna.Electrofishing.Electrofishing.Jeden ze způsobů jak přečkat noc v deltě Dunaje.Jedna z expedic do nitra dunajské delty.Po cestě nás potkávaly více či méně obtížné překážky.Netradiční způsob jak vyřešit problém se zatékáním do domu. Rezervace Chituc.Součástí studie hlístic Eustrongylides excisus bylo i definování intenzity jejich infekce u ryb, které postižené užovky podplamaté loví.K chytání ryb bylo využito metody electrofishingu, tedy lovu s agregátem.Kudlanka r. Empusa. Oblast Histria.Výzkumu užovek podplamatých (Natrix tessellata) jsme se věnovali v místě s názvem Cetate Histria, které ve starověku patřilo k velmi významným černomořským přístavům. V současnosti je zde vybudováno archeologické muzeum a vykopávky původního přístavu jsou přístupné turistům...a samozřejmě i hadům. Vzhledem k tomu, ze skalky a hradby původního města skýtají ideální úkryty či místo pro hibernaci, je zde populace užovek opravdu velmi početná. Celé místo navíc leží přímo na břehu brakického jezera Sinoe, takže o potravu nemají hadi nouzi. Jako základnu jsme od místních archeologů dostali k dispozici tento domeček, který ovšem bylo potřeba "malinko" upravit a opravit...Podmínky mnohdy nebyly úplně nejpříjemnější...teplota o půlnoci.Můžeme otevírat.Vnějšek by byl, je potřeba vyřešit vnitřní úpravy. Ioan GhiraZákladem každého stavení jsou samozřejmě kvalitní dveře. Ne že bychom úplně chtěli nové, nicméně původní obyvatelé omylem v domku zabetonovali pneumatické kladivo, kvůli kterému se musely původní dveře vybourat.První fáze oprav byly na bedrech rumunských kolegů, zde Ioan Ghira opalující a likvidující zbytky původní střechy.Při hledání hadů se občas podaří i velmi nečekaný úlovek. HistriaFixace obsahu žlučového měchýře pitvaného skokana....a zasloužený odpočinek po dobře odvedené práci.Pro kompletní dokumentaci průběhy vývojového cyklu hlístic Eustrongylides excisus byla provedena i pitva kormorána, který slouží jako definitivní hostitel. Zde dospělci ve sliznici žaludku.Po zapsání všech získaných údajů byl každému jedinci aplikován podkožní čip v oblasti kloaky.Kód čipu byl pak u každého jedince zaznamenán z důvodů využitelnosti při studiu ekologie těchto hadů.Po zapsání všech získaných údajů byl každému jedinci aplikován podkožní čip v oblasti kloaky.U každého jedince byl rovněž odebrán vzorek tkáně pro následnou analýzu DNA.Fotografování želvy bahenní (Emys orbicularis), které se na lokalitě Chituc běžně vyskytují.Vyšetřování získaného materiálu probíhalo často ve skrovných podmínkách...nalevo kolega M. Carlsson.Ještě pro doplnění...sociální zařízení...Hlavním místem studia užovek podplamatých byly vykopávky původního přístavu a s nimi sousedící břeh jezera Sinoe.Máme hotovo, můžeme začít pracovat.Svítání na břehu Černého moře. ChitucBrázdění kanálu dunaje.Takto to dopadá, když člověk zapomene hadici k pumpě.Kromě několika projektů, které jsme v Rumunsku řešili, jsme také na vlastní pěst objevovali krásy této země. Dunajská delta.Ve městečku Sfantu Gheorghe u ústí jižního ramene Dunaje do Černého moře jsme měli možnost ochutnat i místní specialitu...rybí (jak jinak) polévku.V tělní dutině pitvaných ryb byly nacházeny larvy hlístic Eustrongylides excisus.Nasivní infekce larvami Eustrongylides excisus u užovky podplamaté z oblasti Histria.V podkoží pitvaných hadů byly nalézány noduly obsahující opouzřené larvy hlístic Eustrongylides excisus. Vývojový cyklus tohoto parazita za normálních okolností probíha po ose máloštětinatec (např. nítěnka)-ryba-rybožravý pták. Na lokalitě Histria v Rumunsku však do tohoto cyklu shodou ekologických a environmentálních okolností vstupuje užovka podplamatá, která zde hraje roli tzv. dead-end hostitele. Vývoj v takovém mezihostitele končí opouzdřením parazita a jeho postupnou degradací.Vybraní jedinci s masivní infekcí hlísticemi Eustrongylides excisus byli utraceni a vypitváni. Již při prvním pohledu však byly patrné noduly v podkoží v oblasti žaludku.Další z metod lovu ve vodě bylo tzv. "volné splývání", kdy bylo potřeba nepozorovaně se k hadovi přiblížit z vody a posléze provést prudký výpad...Kolega Andrei Mihalca natáčí lovící užovky podplamaté.Fixace krevních nátěrů.Vhodné místo pro pitevní vyšetření nebylo vždy jednoduché sehnat. Zde jsme našli azyl s laskavým svolením hostinského, pitva tady probíhala na jednom ze stolů místní osvěžovny.V některých případech docházelo dokonce k tomu, že vlivem zvýšení teploty těla ryby hlístice samovolně své hostitele opouštěly.Lov užovek podplamatých ve vodě byl o poznání složitější, než na souši. Ve finále se nám osvedčilo příblížit se suchou nohou co možná nejblíže a po vyplašení hada prohledat nejbližší kameny na dně.Studium parazitofauny studenokrevných v oblasti Histria nebylo zaměřeno pouze na hlístice u užovek. Zde pitva skokana.U odchycených užovek byla získávána veškerá biologická data.Všichni hadi byli změřeni a zváženi.Zapisování údajů.Jedna z želv řeckých s dozajista zajímavou minulostí. Sekačka na trávu?
