Studium krevních prvoků koní a velbloudů v Mongolsku Je nemyslitelné, aby na fotografiích z Mongoska chyběla typická jurta. Její stavba dle místních trvá méně než hodinu. Sérii fotografií krás Mongoska začneme v ajmaku Norovlin, rodišti legendárního Čingischána. Ke hraní slouží mongolským dětem ledacos. Chrám Kharkhorin poblíž bývalého hlavního města Karakorum. Chrám Kharkhorin poblíž bývalého hlavního města Karakorum. Ve zbývajících dnech volna jsme vyrazili s velmi příjemným řidičem Dashkou jeho chloubou k jezeru Ogiy Nuur, kde jsme se věnovali rybolovu i přes nečekané komplikace ve formě zlomeného prutu zakoupeného v supermarketu Lidl. Jízdu vozidlem UAZ po mongolských (ne)komunikacích lze přirovnat k pobytu v mixéru, který však nerotuje pouze kolem svislé osy. Mozaiky na památníku nad hlavním městem připomínají doby nedávno minulé. Mozaiky na památníku nad hlavním městem připomínají doby nedávno minulé. Mozaiky na památníku nad hlavním městem připomínají doby nedávno minulé. Mozaiky na památníku nad hlavním městem připomínají doby nedávno minulé. Úspěšný odběr vzorků od jednoho z koní. Shánění stáda před odběrem materiálu. Během shánění stád často docházelo k zajímavým "komplikacím" jako např. zde, kdy se koně rozhodli, že před námi uplavou. Malý chrám v ajmaku Galchar. Vliv jižního souseda je v Mongolsku patrný téměř všude. Po úspěšném dohledání a dovedení stáda do místa odběru materiálu se nám velmi osvědčilo nahánění zvířat do malých ohrad, ve kterých byla fixace zvířat jednodušší. Našly se však i výjimky: v tomto případě si vyšetřovaný velbloud nechal dokonce nahlédnout do uší. Po úspěšně provedených odběrech vzorků následoval zasloužený odpočinek. Dentice místních pastevců často nebyla díky jednotvárné stravě úplně v pořádku. Oni si z toho však dělali pramálo... Hrdí majitelé stád se na svých "pracovních nástrojích" velmi rádi nechávali fotit. Úžasná je na Mongolsku rozhodně jeho neobydlenost a pocit volnosti. Veškeré práce probíhaly pod dohledem pastevců a jiných přátel zvěře. Shánění stáda před odběrem materiálu. Mongolské děti byly velmi zvídavé. Mongolsko nejsou jen krásná panoramata. Přesné souřadnice z pochopitelných důvodů neuvádíme. Výhodou bezesporu je, že po hostině netřeba umývat nádobí, neb zůstane pouze hromada kamení. Při pojídání svišťů ovšem doporučujeme zjistit si nákazovou situaci dýmějového moru v dané oblasti... Servírujeme bez přílohy a bez soli, abychom zvýraznili chuť... Finální úprava spočívá v opálení letlampou. Celé se to pak v místě vstupu do hrudníku uzavře drátem a nechá se zhruba půl hodiny syčet, prskat, vylučovat různé tekutiny a nevábně vonět. Kulinářská úprava sviště po mongolsku není nic složitého. Zvíře se vyvrhne, játra a ledviny se dají stranou a zbytek se vyplní doběla rozžhavenými kameny. K jejich fixaci bylo často nutné použít hrubou sílu a odběry rozhodně nebyly bezpečnou záležitostí. Při odběru koní se jako nejproblematičtější co do fixace jevili vůdčí hřebci stáda. Mongolští koně byli vesměs v perfektní kondici bez jakýchkoliv zdravotních problémů. Jestli Vám, stejně jako mě, vrtá hlavou, jak je toto zvíře připevněno na motocyklu tak vezte, že nevím... Mezi opravdové "delikatesy" však podle místních patří svišť. Získávání anamnestických dat bylo jedním ze zásadních bodů naší terénní práce. Mongolští pastevci nám v praxi ukazovali často neuvěřitelné kousky co se jezdeckých dovedností týče. Ne nadarmo se tvrdí, že mongol umí dříve jezdit na koni, než chodit. V Mongoslku perfektně funguje předávání zkušeností mezi jednotlivými generacemi pastevců. V tomto případě měl majitel ve stádě cca 200 koní a při vyplňování anamnestického dotazníku věděl přesnou historii každého z nich. Do interiéru jurty neodmyslitelně patřil takovýto koutek s fotografiemi a různými dekoračními předměty. Hovězí dobytek byl místy ve špatném zdravotním stavu. Globalizace v mongolském vydání. ...v tomto případě na sušeném kravském trusu. Kromě zmíněných předkrmů často následovala příprava hlavního chodu, lojovité skopové polévky. Vzhledem k tomu, že v Mongolské krajině je stromů a tedy i dřeva opravdu poskrovnu, vaří se zde často na ledasčem... Pohoštění pak sestávalo ze sušeného ovčího masa, smetany a sušeného sýra. Vše doplňoval pro Mongolsko typický slaný čaj a často i kumys, velmi mírně alkoholický nápoj vyráběný kvašením koňského mléka. Pro vegetariány tedy Mongolsko rozhodně není destinací číslo jedna. Všichni lidé, které jsme během našeho putování po mingolském venkově potkali byli neuvěřitelně přátelští a příjemní. Tato paní (jako ostatně skoro každý, koho jsme navštívili) nás pozvala do své jurty, kde nás patřičně pohostila. V ideálním případě majitelé přiváděli zvířata až k autu a odběr a zejména následné zpracování materiálu bylo velmi snadné. I ti nejnezvladatelnější hřebci však představovali snadnou "kořist" v porovnání s odebíranými velbloudy. Zde zatím v celku idylické shánění zvířat. Ovce jsou v celém Mongolsku nejčastěji chovanými hospodářskými zvířaty. Stavy dobytka jsou však v zimě velmi často decimovány, neb teplota klesá často pod -5O stupňů celsia. Večerní zpracování materiálu a jeho důkladná fixace často probíhaly ve velmi improvizovaných podmínkách. Jedno s motlitebních míst, kterých je v Mongolsku opravdu hodně. Oběd v "ruském" stylu. Dlužno říci, že v porovnání s jižnějšími částmi našeho putování velmi chutná záležitost. Získaný materiál byl předběžně fixován přímo v terénu. Střechy jurt místní lidé často využívali k sušení velmi tvrdého sýra. Fixace psů byla v porovnání s ostatními odebíranými skupinami zvířat tou nejjednodušší. Shánění koní před odběry krve a dalšího materiálu. Tento proces často trval několik hodin, neb stáda koní se v Mongolsku pasou na obrovském prostoru a jejich lokalizace nebyla vždy snadná. Místní děti nemají ani ve skromných a drsných podmínkách tohoto kraje nouzi o hračky a dobrou náladu. První den v terénu v provincii (ajmaku) Dadal na severu Mongolska. Krajina i lidé zde velmi připomínali scény z filmu Svéráz národního lovu, ostatně Sibiř odsud není daleko. Do plně naloženého auta se muselo vejít mj. i cca 200 laboratorních myší, které jsme v terénu používali k izolaci a "transportu" krevních prvoků koní a velbloudů. Balení materiálu před odjezdem na 14 dní do terénu. Ulaanbaatar.